4. listopadu 2019
Charita UB
I v Nízkoprahovém denním centru sv. Vincence (dále jen „NDC“) v Uherském Brodě, které slouží lidem bez přístřeší, se odehrávají velké příběhy se šťastným koncem. Příkladem může být příběh pána, který byl dlouhodobým klientem NDC.
Jeho motivace ke změně byla ze začátku velmi kolísavá, a po "zabydlení na ulici" vůbec žádná. Klient dlouhodobě nadužíval alkohol, neřešil svůj zhoršující se zdravotní stav, nestýkal se se svými dětmi, hrozil mu i nástup do výkonu trestu pro neplacení alimentů. „Snažili jsme se s ním mluvit o jeho situaci, o možnostech pomoci, snažili jsme se zkusit změnu jeho myšlení i přes zdravotní stav. Veškeré naše snahy v tomto směru ale selhávaly, takže nám zbývalo než čekat na změnu situace u klienta,“ vysvětlila vedoucí NDC Bohumila Smutná. Změna u klienta nastala o letních prázdninách minulého roku, kdy se pánovi zhoršil natolik zdravotní stav, že bylo nutné akutně volat rychlou záchrannou pomoc a klient byl ve velmi vážném stavu převezen do nemocnice. Asi po měsíci a půl, které trávil po nemocnicích se do NDC vrátil úplně jiný člověk a to byla ta změna situace u klienta, na kterou pracovníci NDC čekali. „Podařilo se nám s pánem vyřídit výuční list, které potřeboval k vyřízení invalidního důchodu, zaplatil si dluhy na výživném (60.000 Kč), pomohli jsme mu zajistit a také zaplatit dioptrické brýle nebo vyřídit opis rodného listu. Pán si zhotovil (jak jsme jeho novému bydlení říkali), V.I.P. squat, kde měl, mimo jiné, čistě povlečenou postel s nočním stolkem, kamínka na plyn, přes vánoční svátky banány, pomeranče, ananas, spíž na potraviny, skříň na oblečení, sedací soupravu, konferenční stolík... A hlavně tam bylo čisto a bez nezvaných čtyřnohých návštěvníků,“ popisuje dění kolem klienta Bohumila Smutná. Samozřejmě se jednalo o komfort v možnostech tohoto pána. Rozkřiklo se, že má pán pěkně vybavené "bydlení" a začali se k němu stahovat ostatní lidé bez domova, kteří po něm chtěli cigarety, alkohol, přenocování, jídlo atd. Když odmítl, vzali si, co potřebovali, sami. Kvůli tomu se pán rozhodl, že se musí odstěhovat a jít jinam, protože mu nezbývaly prostředky na splácení dalších dluhů. Proto si nemohl, a zatím ještě stále nemůže, najít podnájem a důstojnější bydlení, protože na tyto věci stále nemá dostatek peněz. Podařilo se mu ale najít neobydlený nádražní domek u kolejí, který si "obsadil" Sehnal si plastová okna, koupil dveře, topení, solární panely na elektřinu a spokojeně si tam žil bez toho, aby ho jeho kamarádi okrádali. Až po kontaktování Policie ČR se pán dozvěděl, že domek nepatří českým dráhám, ale jednomu velkému podniku v Uherském Brodě, který tudy vozí materiál. Zástupci této brodské firmy se o klientovi dozvěděli, podali žádost na policii o vyklizení objektu a ta následně pána požádala o vysvětlení. Klient si nebyl jistý, bál se jít na policii sám a požádal nás o pomoc. Pracovnice NDC klienta doprovodila na policii a tam se klient dozvěděl, že by bylo vhodné se s majitelem objektu domluvit. Pracovnice NDC požádala o radu, jak postupovat co nejlépe, pana ředitele Charity Uherský Brod Petra Houště. Ředitel Charity navrhl, aby klient napsal dopis přímo generálnímu řediteli, a vysvětlil v něm celou situaci, a požádal ředitele podniku o možnost v domku bydlet. Protože pán nedokázal vše správně zformulovat, požádal o pomoc se sepsáním dopisu pracovníky NDC. „Tak se i stalo a pan generální ředitel uherskobrodské firmy si pozval mě se sociální kurátorku na setkání, kde chtěl celou situaci vyřešit. Působil velmi mile a vstřícně a bylo vidět, že chce klientovi pomoci. Po jednání se pan generální ředitel rozhodl, že klienta v domku nechá za pomoc při úklidu odpadku, popřípadě sekání trávy kolem domluvených objektů. Jsme za toto řešení a pomoc klientovi velmi rádi. Ukázalo se, že vytrvalá snaha řešit třeba i zdánlivě neřešitelnou situaci, může přinést dobré výsledky a pozitivní řešení,“ poznamenala vedoucí Nízkoprahového centra sv. Vincence Bohumila Smutná.
Bohumila Smutná, vedoucí NDC Uherský Brod,Oleg Kapinus, pracovník pro PR a fundraising
