9. prosince 2019
Charita UB
Cenu za svou činnost v Charitě Uherský Brod převzala na počátku prosince v Praze v Vladimíra Suchánková. Uspěla v anketě „Národní cena sociálních služeb“, v kategorii Sociální pracovník. V souvislosti s udělením ceny jsme paní Suchánkové položili několik otázek.
Paní Suchánková, přibližte prosím, jak slavnostní ceremoniál v Praze probíhal?
Národní cena sociálních služeb je celostátní soutěž, pořádaná Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a Diakonií ČCE, jejíž cílem je ocenit pracovníky ve všech druzích sociálních služeb. Soutěž je členěná na kategorie:
Pracovník v sociálních službách – pro Terénní služby
Pracovník v sociálních službách – pro Ambulantní služby
Pracovník v sociálních službách – pro Pobytové služby
Sociální pracovník
Manažer sociálních služeb
Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo 4. prosince 2019 na Novoměstské radnici v Praze. Program zahájil úvodním slovem prezident APSS ČR Jiří Horecký a ředitel Diakonie ČCE Jan Soběslavský. Ministerstvo práce a sociálních věcí zastoupil pan David Pospíšil. Celý program byl provázen úžasnou paní Hanou Maciuchovou, k poslechu hrála příjemná hudba a pro všechny bylo na závěr připraveno občerstvení v podobě rautu.
Jak převzetí ceny za svou práci hodnotíte?
Abych se přiznala, tak jsem byla z převzetí ceny trochu v rozpacích. Velmi si vážím toho, že můj nadřízený dokáže ocenit moji práci a je přesvědčen o tom, že práci dělám dobře (to je pro mne velká motivace). Popravdě jsem však nikdy nepřemýšlela nad tím, že by toto mohl ocenit i někdo zvenčí, když mne nezná. Proto v první moment, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla vybrána mezi pět nejlepších sociálních pracovníků, jsem si řekla, proč zrovna já, když po naší zemi běhá jistě spousta jiných, mnohem schopnějších, sociálních pracovníků. Nicméně, při slavnostním předávání jsem si uvědomila „vážnost situace“ a byla jsem velmi dojatá, že práce, kterou děláme my všichni v sociálních službách je tak málo vidět, je strašně nedoceněná, náročná, a přitom tak krásná a naplňující. Toto morální ocenění, kterého se nám mnohdy dostává velmi málo, bych přála každému v naší profesi. Jsem opravdu vděčná za tento příjemný zážitek a hlavně za ty kolegy, kteří mají snahu navrhnout svoje spolupracovníky, kteří si to opravdu zaslouží.
Před pěti lety obdržela cenu ve stejné anketě v Praze i Vaše maminka, pokud se nemýlím. Spatřujete v tom nějakou symboliku?
Ano, maminka převzala tuto cenu Pečovatelka roku – pro ambulantní služby v roce 2013. Jestli v tom vidím symboliku? Možná ano. Já pracuji v sociálních službách skoro třináct let a vlastně od malička jsem věděla, že tuto práci chci dělat, takže studium střední i vysokoškolské bylo již sociálním směrem. Proto myslím, že příklad citlivosti a vnímavosti vůči potřebám druhých je jistě zakořeněný už ve výchově od rodičů. Další formování člověka sociálním směrem samozřejmě přináší i životní situace, se kterými se v životě potkáváme. Myslím, že i maminka, která pracuje v sociální sféře až posledních zhruba devět let, tak prosociální a empatická byla vždy, tudíž jsme se mohly vzájemně inspirovat a učit se jedna od druhé.
Za rozhovor poděkoval Oleg Kapinus, pracovník pro PR a fundraising, Charita Uherský Brod
