Každý z nás putuje cestou života. S někým jdeme dlouhé roky, jiný se nám v životě mihne na krátkou chvíli. Když se naše putování nachýlí ke konci, vzpomínáme na lidi, na místa. A tak vznikl nápad umožnit seniorům, jejichž fyzické, sociální nebo finanční možnosti jsou omezené, vrátit se do míst jejich mládí. Do míst, kde se cítili dobře, ke kterým je vážou příjemné vzpomínky.
Díky podpoře Nadace EP Corporate Group jsme se mohli pustit do projektu "Společně do života". Cílem projektu je dát seniorům možnost se aktivně zapojit do činnosti v jejich regionu, ukázat jim, že jsou potřebnou a platnou součástí společnosti a podpořit mezigenerační propojení. Dílčími cíli pak bylo například uspořádat aktivity pro seniory, vzít je na místa, kam se dnes již bez pomoci nedostanou a zmírnit jejich sociální izolaci, která vznikla v důsledku sociální či zdravotní situace člověka. Stěžejní úlohu v tomto projektu mají dobrovolnice a dobrovolníci, bez kterých bychom aktivity nemohli uspořádat.
Překvapivou bariérou pro nás bylo navázání kontaktu se seniory a získání si jejich důvěry. Projekt jsme představili na několika seniorských setkáních a napsali o něm starostům okolních obcí. I přes počáteční nevelký zájem jsme vyrazili se skupinkou seniorek na první výlet na místo, kde stával zámeček Pepčín. Následovala poutní místa Svatý Antonínek, Provodov a Velehrad. Nasávali jsme poklidnou atmosféru lázní v Luhačovicích a užívali si pohled na zámek Světlov. Mnohé ze seniorek místa navštívily po dlouhých letech, některé dokonce poprvé. Některé byly dojaté k slzám. Dojetí cítily i dobrovolnice, které seniorky doprovázely. Uvědomovaly si, že pro ně obyčejný výlet na dvě hodiny, může být pro seniorky velkou výpravou, na kterou se připravují třeba dva dny. Káva s dezertem, zmrzlina nebo opečené špekáčky byly bonusem putování za vzpomínkami i novými zážitky. Poklidně plynoucí čas, úsměvy, radost a laskavost projovala všechna setkání. Byla to laskavost všech účastnic, ale i pana místostarosty, který nám povolil vjezd až k cíli, kam jinak auta nesmí. Doprovázely nás laskavé úsměvy řidičů, kteří trpělivě čekali, až projde řada dam s chodítky přes silnici. Laskavý byl pan farář, který zařídil otevření kostela mimo oficiální otevírací dobu. Ohlasy účastnic byly velmi povzbuzující:
"Konečně krásný den, nedívala jsem se jen do těch čtyř stěn."
"Jsem tak šťastná, že jsem tu mohla být."
"Pláču, protože jsem tu po 67 letech."
"Nechtěla jsem jet, ale kamarádka mě přemluvila a jsem moc šťastná, že jsem tu byla."
"Měla jsem strach, že výlet nezvládnu a jsem sama překvapená, jak je mi dobře."
Role dobrovolníků je na všech našich výletech a aktivitách nenahraditelná - silné ruce, které tlačí vozíček se seniory, jemné dlaně, které nabídnou seniorce rámě při překračování lesního porostu nebo usedání na lavičku a hlavně laskavá srdce, která vyslechnou, povzbudí a obdivují odhodlání dam i pánů ve věku od 68 až do 93 let.
Další aktivitou, kterou v rámci projektu realizujeme, jsou setkání u pečení rodinných receptů. Z Komunitka, jehož prostory využíváme, se už linula vůně kváskového chleba, kynutých rohlíčků i "choux" - dobrot z odpalovaného těsta. Prostory v brzké době provoní ještě lístkové trubičky, vdolečky a "neobyčejně obyčejná" žemlovka.
Věříme, že pro aktivity najdeme finanční podporu i v příštím roce a zapojíme do nich další seniory a dobrovolníky. Naše velké poděkování patří Nadaci EPCG za finanční podporu, skvělým dobrovolnicím a dobrovolníkům, kolegyním a v neposlední řadě také samotným seniorkám a seniorům - za důvěru a sdílení životních příběhů.