Vedoucí pečovatelské služby: i o Vánocích vkládáme do práce kus sebe

Vedoucí pečovatelské služby: i o Vánocích vkládáme do práce kus sebe

Vánoce znamenají pro většinu z nás odpočinek, chvíle volna, radostné setkání s celou rodinou a příbuznými, slavnostní náladu, vůni svátečního pečiva a vše příjemné, co s těmito významnými dny v roce souvisí.

Řada lidí ale podobné možnosti nemá, nebo je má jen velmi omezené. Takovými lidmi jsou například pracovníci Charit, kteří pracují v nepřetržitých provozech, pečovatelky, zdravotní sestry a také jejich klienti v pečovatelských domech a podobných zařízeních.

O tom, jak vypadají Vánoce například v Domě s pečovatelskou službou ve Strání, vyprávěla vedoucí tohoto zařízení, Miroslava Havlíková.

Paní Havlíková, přibližte, prosím, Vaši službu na Štědrý den, případně v dalších vánočních dnech…
U nás v Domě s pečovatelskou službou začínají vánoční svátky snahou personálu o navození sváteční atmosféry. Snažíme se například prostory našeho zařízení vyzdobit vánočními ozdobami a nechybí samozřejmě vánoční stromečky.

Pořádáte pro Vaše klienty i nějaké tematické akce?
Dříve, dokud to zdravotní stav klientů dovolil, jsme s nimi pekli vánoční cukroví, pořádali různé besedy se zpěvem koled a podobně. V současné době ale máme většinu klientů ležících a nemocných, proto jsme tyto aktivity na jejich přání omezili. Druhým rokem ale pro ně pořádáme, kromě jiného, tvořivé Adventní dílničky, které našly u klientů značnou odezvu. Pobaví se u nich, popovídají si a navíc si sami, s pomocí profesionální lektorky – floristky, vyrobí svícen, vánoční hvězdu z proutí, pohlednici či dřevěného andílka nebo jiný ozdobný předmět.

Na Charitě slouží pracovníci většinou o víkendech a svátcích ve dvou a na nočních službách po jednom, tedy  osamoceni. Společnost nám dělají klienti, kteří většinu svátků považují za běžný den. Možná je to jejich stářím, únavou a beznadějí, často nemají příliš chuť vánoční svátky slavit. Jsou mnohdy osamoceni, teskní po svých příbuzných, kteří už mezi námi nejsou nebo bydlí daleko.

Ten, kdo má blízko rodinu a příbuzné, slaví u něj doma nebo naopak rodina přichází do jeho bytu v Domě s pečovatelskou službou. Pro staré lidi jsou vánoční svátky velmi těžkým obdobím, které v nich vzbuzuje spíše obavy, protože mnohem více pociťují svůj vlastní smutek. Potřebují někoho, kdo alespoň o Vánocích zaplní prázdná místa v jejich životě. Správný „chariťák“, který do péče o potřebné vkládá kus sebe, právě v těchto chvílích velmi intenzivně vnímá onu „lásku k bližnímu“. Ví, že ho rodina doma potřebuje, ale taky ví, jak je nesmírně důležitá jeho přítomnost v blízkosti osamocených klientů v péči charitních služeb a zařízení.

Každý z vašich klientů ale zřejmě přece jen vnímá svátky jinak…
Za léta své praxe mohu říci, že naši klienti vnímají vánoční čas rozdílně. Jednou skupinou jsou ti, kteří Vánoce slaví s rodinou. Pak máme klienty, kteří vnímají vánoční dny jako každý jiný. Nevnímají rozdíly, nechtějí, nebo nemohou jinak vnímat. Příčinou může být, jak jsem již připomněla, jejich nemoc, stáří, beznaděj, únava, apatie či nějaká vnitřní zlost. Boj s něčím, co nedokáží oni sami ovlivnit.

A pak je tu další skupina lidí. Ti, kteří prožívají Vánoce jinak. Hlouběji. Neřeší dárky, neřeší cukroví, vánoční výzdobu. Svátky prožívají v modlitbách, s vnitřní radostí z narození Spasitele. Pro někoho chudé Vánoce, pro ně však s velmi hlubokým významem. Tito lidé jsou v životní hierarchii posunuti už úplně někde jinde. Dávno je pryč doba, kdy se radovali z blikajících vánočních svíček, krásného balicího papíru, pozlátka, dvaceti druhů vánočního cukroví, pohádek v televizi…

Jít do práce na Vánoce a nechat doma děti a další členy rodiny, to pro Vás zřejmě není úplně jednoduché…
Pokud na mě vyjde služba, snažím se, abych doma před nástupem do práce stihla vše potřebné – to znamená úklid, napéct cukroví, zabalit dárky a kompletně pro rodinu připravit Vánoce tak, jak mají být.  

A pokud službu nemám, přece jen do našeho zařízení na Vánoce zajdu, abych zjistila, zda je všechno v pořádku, zda mají klienti vše, co potřebují. Bez toho už si nedovedu žádné Vánoce ani představit.  

 

Za rozhovor poděkoval Oleg Kapinus