Koledníci dostali požehnání. Mohou vyrazit do ulic rozdávat radost

Vsetín – Přes 400 malých králů v pláštích a s korunkami zaplnila vsetínský kostel Nanebevzetí Panny Marie. V pátek 30. prosince jim tam požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Od ledna tak králové mohou vyrazit do ulic rozdávat lidem radost. Ti jim na oplátku vhodí příspěvek kasičky. Výtěžek pak Charita rozdělí mezi ty, kteří potřebují pomoci nejvíce …

Pod klenbou vsetínského kostela svítí papírové korunky koledníků a nahoru se vznáší zpěv s vůní kadidla. Mše svatá začala. Děti i jejich dospělé doprovody se s olomouckým arcibiskupem přenesou do Betléma. Jako by oni přicházeli k narozenému Ježíši a klaněli se mu. „Bůh je uprostřed nás a má nás velice rád. Přineste tuto radostnou zvěst lidem, konejte toto své poslání s radostí a opravdovostí,“ vyzývá arcibiskup Jan Graubner koledníky.  

Pod oltářem čekají v košících křídy, odpočívá tu i kadidlo. Zatím, než poslouží při lednové koledě. Nejdříve je však třeba požehnání. Křídě, kadidlu i koledníkům. „Touto křídou koledníci označí lidské příbytky znamením kříže a rozdáváním kadidla připomenou modlitbu, která má jako vonný dým vystupovat před Tvou tvář.  Žehnej všem, které tito koledníci navštíví, a uděl jim svůj pokoj,“ zní z úst otce arcibiskupa.

Ten vzápětí koledníkům připomene, že se dali do služby, aby zprostředkovali pomoc potřebným. „Lidem, kteří nejsou zdraví, bohatí nebo nemají co jíst, můžeme pomoct prostřednictvím darů, které vyprosíte a svěříte Charitě. Její odborníci pak tuto pomoc spravedlivě rozdělí. A naopak - když potkáte někoho opravdu potřebného, řekněte o něm Charitě, aby si jej všimla. Budete pak mít radost v srdci, že jste mohli druhému pomoct, to je ta největší radost, kterou můžeme mít.“

Jaké dary jsou nejdůležitější?

Hlavní tajemství Vánoc je, že Bůh se o nás stará, že nás má rád – říká arcibiskup všem, kteří kostel zaplnili. „Jak se pozná, že vás mají rádi máma a táta?“ obrátí se pak na děti.

„Že mi dají hodně dárků!“ ozve se z moře korunek. Prostorem kostela zazvoní tichý smích.

„Lásku?“ hádá další král.

„A jak se ta láska projevuje?“ arcibiskup klade další otázku.

„Třeba objetím…“

Objetí, naslouchání… Podobné momenty někdy už lidé nevnímají, berou je za samozřejmost. Jaká škoda… „Že máme doma teplo a že máme co jíst, to jsou přitom ty nejdůležitější dárky. Že dáme druhému čas, nasloucháme mu, že se zajímáme o to, co ho zajímá. To všechno je projev lásky,“ připomíná arcibiskup.

Po mši svaté vycházejí koledníci ven z kostela v dlouhé nekonečné frontě. Zpívají: „My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujeme vám…“ Před kostelem se pak všichni vyfotografují s otcem arcibiskupem. Ta spousta bílých korunek a plášťů se do oka jediného objektivu nevejde. Cvak. Poslední tečka za slavnostním žehnáním. Děti vyběhnou kopec k Maštaliskám a pospíchají si dát občerstvení, vyhlédnout z vysoké věže na město nebo brouzdat komnatami vsetínského zámku.

Radost od kolednice Elišky

Je mezi nimi i osmnáctiletá Eliška. Koleduje už čtyři roky. Za tu dobu vystřídala role všech tří králů. „Střídáme se, protože nikdo nechce zpívat sólo,“ usmívá se spolu se svými parťačkami. Z koledování má každý rok dobrý pocit. Rozdává přeci po domech radost. „Kolikrát nám otevřou rodiny a jsou nadšené. Děti se s námi fotí a taky si s námi zazpívají. Jednou jsme ale text zapomněli, vynechali jsme pár slov, improvizace to ale zachránila,“ podělí se o své zážitky Eliška, pro požehnání si přijela z Provodovice.

Tříkráloví koledníci navštíví jednotlivé domácnosti v Arcidiecézi olomoucké od 1. do 15. ledna 2017.

Fotogalerii z žehnání koledníkům ve Vsetíně si můžete prohlédnout ZDE

Karolína Opatřilová, ACHO