Hejtman Jiří Čunek: přání stoleté oslavenkyni i obdiv k pracovníkům Charity

Hejtman Jiří Čunek: přání stoleté oslavenkyni i obdiv k pracovníkům Charity

Prožila obě světové války a v těžkých dobách vychovávala své děti. Nezlomila ji ani smrt manžela a ještě v 95 letech pilně pracovala na zahrádce, starala se o vnuky a žila aktivním životem. V těchto dnech oslavila paní Františka Malinová 100 let s nejbližšími příbuznými a kolektivem Charitního domu v Nivnici, což je domov pro seniory, kde v současné době bydlí. Popřát k mimořádnému životnímu jubileu přišel paní Malinové i hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek a ředitel Oblastní charity Uherský Brod Petr Houšť. Pan hejtman ochotně souhlasil s rozhovorem, ve kterém netajil svůj obdiv k oslavenkyni, ale také k práci pracovníků Charity Uherský Brod.

Pane hejtmane, jak na Vás zapůsobila dnešní návštěva u paní Malinové?
Sto let není zcela standardní věk, kterého se dočká každý. Proto jsem paní Malinové přijel popřát velmi rád. Už také proto, že se paní Malinová se svým manželem aktivně angažovala za války. Také jsem jí poděkoval za její celoživotní práci. Velmi mě toto setkání potěšilo. Musím říct, že mě příjemně překvapilo i prostředí, ve kterém paní Malinová a další klienti – její spolubydlící, žijí. Charitní dům v Nivnici se nachází v blízkosti kostela, uprostřed zástavby a dokonale do ní zapadá. Lidé, kteří ho obývají, se tak mohou cítit jako doma a na jejich spokojenosti je vidět, že to tak i vnímají. U paní Malinové nepochybuji, že bude vitální i v dalších letech, a moc jí přeji hodně spokojených dnů v okruhu svých blízkých.

Vy se o sociální oblast aktivně zajímáte, v posledních několika dnech jste například vedl řadu jednání týkající se sociální problematiky v Senátu. Jak vnímáte práci uherskobrodské Charity?
Pro mnoho rodin je brodská Charita nenahraditelná. Stejně jako v ostatních regionech, i na Uherskobrodsku lidé stárnou, dožívají se stále vyššího věku a Charita tak hraje při jejich péči nezastupitelnou roli.

Charita se však potýká i s řadou problémů, ať už je to financování, personální obtíže a jiné. Jaký okruh problémů by se měl, podle Vašeho mínění, v rámci legislativy, řešit ze všeho nejdříve?
V první řadě by se mělo řešit vytváření a zlepšení podmínek pro lidi, kteří tuto nelehkou charitní službu a péči o nemocné a potřebné vzali na svá bedra. Zjednodušeně řečeno – lidé z Charit vykonávají velké množství práce, ale není jich dostatek. Přitom péče o nemocné a staré spoluobčany je mimořádně důležitá. Bohužel, kvůli stávajícím podmínkám a možnostem v sociální oblasti, lidé z těchto pozic utíkají. Důvodem je vidina větších platů. A tak lidé ze sociálních služeb odchází třeba do fabrik, nebo za prací do zahraničí, a podobně. Tento trend je nutné zastavit. Je nutné hledat možnosti, jak platové rozdíly vyrovnat - alespoň částečně. Tak, aby pracovníci Charit byli spokojeni a pokračovali ve své tolik důležité činnosti. 

Dalším problémem je, že personál v mnohých pobytových službách provádí i řadu zdravotnických úkonů, které však nejsou adekvátně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Ale stejná péče například v nemocnicích hrazená je, a to podstatně lépe. V praxi tak dochází k situacím, kdy je z nemocnice propuštěný senior, a dále se už o něj starají pracovníci Charity. Tito pracovníci Charity pak provádí u klienta mnohdy stejné úkony jako zdravotní personál v nemocnici, ovšem bez nároku na adekvátní úhradu ze strany zdravotních pojišťoven.  S tím je nutné pracovat a hledat odpovídající řešení. A o tom jsme vlastně v posledních dnech jednali i v Senátu. Já jsem, coby senátor, po setkání s poskytovateli sociálních služeb, zaštítil jednu ústavní stížnost s ohledem na odpovídající špatný zákon. Ústavní soud rozhodl, že máme pravdu, a že zdravotní péče, kterou vykonávají mimo jiné i pracovníci Charit, by měla být podstatně lépe hrazena.

Před několika lety navštívili zástupci vedení naší uherskobrodské Charity své kolegy v Bavorsku. Tam je Charita veřejností vnímána jako vysoce respektovaná, prestižní a nesmírně užitečná organizace. U nás se v řadě komentářů, nejčastěji na sociálních sítích, objevují názory, že Charita je jen bezednou dírou na peníze, že pomáhá migrantům, ovšem pomoc seniorům a nemocným kritici nepřipomínají prakticky vůbec. Co je potřeba udělat pro to, aby se vnímání Charity v České republice změnilo k lepšímu?
Obecně si myslím, že vnímání práce Charity v České republice ze strany veřejnosti se stále zlepšuje. Stále více lidí vidí a pozitivně vnímá práci Charity v konkrétních situacích, při osobních zkušenostech ve svých rodinách a při osobních kontaktech s pracovníky Charity. Tito lidé, kteří mají osobní zkušenost s činností Charity, negativní názory nemají. Pokud někdo šíří pochyby či dokonce dehonestuje práci lidí z Charit, pak jsou to lidé omezení ve svém vnímání a vidění. Já mám ale skutečně pocit, že lidé začínají vidět šíři a nezastupitelnost práce Charity, Diakonie a podobných organizací, a začínají si stále více uvědomovat, že toto jsou mimořádně důležité služby pro ty, kteří si sami pomoci nemohou.  

Za rozhovor poděkoval Oleg Kapinus

Další článek o jubilantce paní Malinové najdete zde: http://www.uhbrod.charita.cz/clanky/oslava-100-jubilea-v-chd-nivnice/